Informace třeba o našem pohlaví, krevní skupině a barvě očí jsou uloženy:
- v jádrech všech tělních buněk
- jen v pohlavních buňkách
- pouze v nervových buňkách
- ve všech buňkách kromě pohlavních
Deoxyribonukleová kyselina stočená v párečkovité útvary vytváří:
- chromozomy
- mutace
- klony
- homozygoty
Johan Gregor Mendel položil základy genetiky:
- v 70. letech 20.století
- těsně před druhou světovou válkou
- na počátku 20. století
- v polovině 19.století
Pohlaví člověka je určeno pomocí:
- pohlavních chromozomů XX u ženy a YY u muže
- pohlavního chromozomu X u ženy a Y u muže
- pohlavních chromozomů XY u ženy a YX u muže
- pohlavních chromozomů XX u ženy a XY u muže
Gen, který se v každém případě projeví se označuje jako:
- proměnlivý gen
- mutantní gen
- dominanntní gen
- recesivní gen
Spermie a vajíčka obsahují:
- dvojnásobný počet chromozomů než jiné tělní buňky
- poloviční počet chromozomů než jiné tělní buňky
- různý počet chromozomů nezávislý na počtu chromozomů v tělních buňkách
- pouze dva pohlavní chromozomy
Gen pro modrou barvu očí je označený b. V kterém případě bude mít člověk modré oči?
- BB
- Bb
- bb
- bB
Pravděpodobnost narození dívky je:
- 50%
- 25%
- 75%
- není na genetice závislá
Základní jednotky genetických informací se nazývají:
- zygoti
- mutace
- geny
- bity
Mezi dominantní geny nepatří:
- gen pro krevní skupinu A
- gen pro tmavou barvu vlasů
- gen pro hnědé oči
- gen pro krevní skupinu 0
James Watson a Fracis Crick získali Nobelovu cenu:
- za objev existence deoxyribonukleové kyseliny
- za objev struktury deoxyribonukleové kyseliny
- za přečtení genetického kódu člověka
- za vytvoření lidského klonu
V genetických poradnách se zaměřují:
- na umělé oplodnění
- na vytváření klonů člověka
- na zjišťování chorob vázaných na chromozomy
- na tvorbu nových druhů organismů